Stockholm a vše co vás o něm zajímá
Za návštěvu stojí i zdejší metro. Největším lákadlem ale ovšem nejsou vagóny vlaku, které ale přesto jsou k vidění v muzeu nebo během akce za jízdy, ale malby v podzemí přitahují daleko více zájemce, neboť jsou unikátní. Jedná se o nejdelší galerii na světě. Zabírá totiž neuvěřitelných 120 km. Vyzdobených je většina stanic, kolem 70 ze 100. Ačkoli většina cestujících někam spěchá, měli by se zde zastavit, neboť jejich zhlédnutí za to stojí.
První stanice byla postavena koncem 40. let a tehdy vznikl i nápad metro vyzdobit. Roku 1955 bylo rozhodnuto, že malíři, sochaři, architekti a další umělci dostanou svoji šanci proměnit šedé podzemí na ráj na zemi, ačkoli některé stanice mohou spíše připomínat peklo. Od té doby se na přeměně podílelo víc jak sto umělců.
Jako první se změnila stanice na hlavním nádražím, přičemž mozaiky, reliéfy a další ornamenty jí ubrali na ponurosti tolik typické ostatním nádražím. Od začátku stavby až do dneška expandovalo metro do tří tras, červené z roku 1964, poslední modré, jenž byla otevřena v roce 1975, a zelené, jejíž poslední doplněk byl roku 1994.
Drsné žulové stěny se pod nánosem malby, dřeva, hlíny a dalšího materiálu změnili k nepoznání. Cestující nyní vystupují na stanicích, kde ani nechtěli, jen aby mohli shlédnout něco z té krásy.
Jednou z atrakcí je stanice Tensa, jenž je vyzdobená Helgou Henschenovou. Jedná se o stanici na předměstí, kde žije spousta imigrantů. Jejím posláním je ideál společného života, jenž je na zdech vymezeného prostoru symbolizován zvířaty a květinami. I některé z dalších stanic jsou inspirovány děním ve světě a jeho problémy.
Oproti těmto stanicím stojí Hallonbergen, která působí veselým dojmem. Pro tamní sochy totiž byly použity dětské kresby a malby. Jiným příkladem je stanice Rissne, kde jsou na obou stranách nástupiště informativní fresky o historii lidské civilizace, takže by se tato stanice dala dokonce považovat za naučnou. Stanice jsou různorodé, žádná není stejná jako jiná a to z nich činí lákadlo i pro místní obyvatele, protože mají neustále co objevovat.
Některé stanice, obzvláště na modré trati byly ponechány v surovém stavu. Ve většině stanic je k dispozici brožůra s informacemi o vystavovaných dílech a jejích autorech. Jinou zajímavostí, dobře známou hlavně pro obyvatele prahy, je, že ve Stockholmském metru se distribuovala první edice světoznámého řetězce časopisu Metro.
Jedna jízda stojí 40 SEKů, takže se spíše vyplatí si koupit jízdenku na celý den, takže můžete prozkoumat podzemí a zároveň se rychleji dostat i k dalším památkám. Celodenní jízdenka vyjde na příjemných 60 SEKů, po zlevnění na 30. K dispozici je i třídenní za 180.
Zájemce se ještě může sjet podívat do muzea, kde k shlédnutí čekají vlaky, tramvaje a autobusy, ale i příležitost si něco ozkoušet na vlastní kůži. Jeho cílem je, ukázat důležitost městské hromadné dopravy v regionu Stockholmu.